Vánoce...

18. září 2016 v 10:33 | Denda |  Naše tvorba
Zas mě chytla ta vánoční nálada, a z nnějakého důvodu můj zvrácený mozek vymýšlí jenom, no ehm...trochu jiné věci než které se vybíví ostatním...takže tady máte moji první creepypastu ay snad se bude líbit :D
,,Už je to dlouho, co jsem si vánoce takhle užil" zavzpomínal, když vytahoval omráčené tělo toho muže z pytle. ,,Když jsem byl ještě malí, tak mi maminka vždycky napekla voňavé perníčky a já je směl nazdobit, vždycky jsem přitom ujídal polevu a maminka říkala, že nezbude na ozdobení" řekl a zvrhle se usmál. ,,S tatínkem jsem vždycky chodil kupovat kapra, vždycky jsme měli největšího nejkrásnějšího, protože jsem ho vybíral já" pronesl pyšně a vytáhl z kapsy kapesní nožík. ,,Tatínek byl řezník, vždycky, když šel večer vykuchat kapra, díval jsem se na to a on my vysvětloval, na co který nůž je" vrazil nůž do omráčeného muže a vesele si koledy. ,, Víš, nikdy jsem neměl rád, když byl kapr málo propečený,to potom nebyl vůbec křupaví a nechutnal mi" rozpáral nožem celé břicho, jako plyšovou hračku a nechával vytékat krev ,, Protože jsem nejedl bramboroví salát, maminka mi pokaždé udělala bramborovou kaši, takovou uměla jen ona" vesele se usmál a oblízl se, jako by právě jedl něco úžasného. Vyřízl žaludek z těla a pohodil ho o kousek dál, když žaludek dopadl nechutně zamlaskal a nechal na sněhu nechutně vyhlížející červenou skvrnu. ,,Ráno jsme zdobívali stromeček. Měli jsme plnou krabici různých ozdob, baňek a řetězů. Byli krásně červené, jako tvoje střeva" řekl a bez přemýšlení se prořezal ke střevům, celé je vytáhl a položil vedle žaludku a srdce. ,,Nejraději jsem měl ty bílé visací ozdoby, vždycky, když jsem prošel kolem, musel jsem do nich šťouchnout tak, aby do sebe naráželi a cinkali" celý natěšený vyrval zbytek žeber a mlátil s nimi do sebe, jako s nějakými paličkami. Vydávalo to nechutný, dutý zvuk, ale potom ho to asi přestalo bavit a tak pokračoval ,,Před večeří jsme s maminkou a tatínkem obcházeli sousedy a zpívali jim koledy, já vždycky dostal nějaký perník nebo lízátko a maminka dostala vždycky vodu v takové malé skleničce. Sousedi nám popřáli veselé vánoce a mi popřáli jim a všichni jsme byli šťastní, ale ty už si asi nezazpíváš" zvrhle usoudil a odřízl mu celý jazyk. ,,Po večeři jsem já celý natěšený vždycky čekal, až zazvoní z pokoje zvoneček a já se budu moct vrhnout na dárky, bylo jich tam hodně a nejvíc bylo vždycky pro mě, bylo tam všechno, od autíček až po nové kolo, co jsem tak dlouho chtěl" řekl a prořízl kůži na hlavě jako balící papír. Vzal kámen a několikrát udeřil do lebky, ta rupla a šel vidět vlhký, slizký a růžoví mozek. Odkryl ho úplně, a jako dárek z krabice ho vyndal. ,, Byli to moje sedmé vánoce, dostal jsem nejnovějšího transformera a byl jsem asi nejšťastnější dítě na světě" smutně se zahleděl. ,,Než přišli ONI. Zrovna jsem ukazoval tatínkovi ten nový náklaďák a maminka nás fotila do alba, najednou jsme slyšeli jak se rozbíjí okno v kuchyni a věděli jsme, že je někdo vevnitř. Maminka na mě zakřičela, ať se schovám do skříňky a jsem zticha. Já jsem neodporovala rychle jsem zalezl dovnitř. Malou mezerou jsem se koukal, co se děje. Rodiče se pokusili utéct dveřmi, ale než v tom stresu odemkly už byli ti dva u nich. Jeden byl vysoký a plešatý a ten druhý byl...byl to strejda Joe,ještě nikdy jsem ho takhle neviděl. Měl v očích šílený výraz, z nějakého důvodu mlátil tatínka, který ležel na zemi a nehýbal se. Vytáhl pistoli a párkrát na něho vystřelil a všude stříkala krev. Maminka seděla v rohu v klubíčku a brečela. Ten plešatý do ní několikrát vrazil nůž a potom najednou jeden z nich řekl ,,Kde je ten kluk?" ten druhý řekl něco ve stylu ,, Nevím, šéfovy řeknem, že jsme ho utopili v té řece a dostanem prémie." oba se začali hnusně smát a mě bylo na zvracení. Bylo mi sedm a viděl jsme v agonii křičet matku a viděl jsem, jak můj otec, můj vzor umíral jako nějaký ubožák. Postupem času se u mě začal projevovat syndrom Marie Terizie, zbělali mi vlasy, ale to sis asi všiml a jestli ne, už to stejně neuvidíš" zasmál se svému zvrácenému vtipu a vyřízl obě oči. ,,Sousedi po několika dnech zavolali policii a mě převezli do nemocnice, párkrát za mnou přišel takový pán a řekl mi, že jsem utrpěl jakési těžké trauma a že půjdu s ním do takové nemocnice kde se o mě budou starat sestřičky a zvláštní doktoři, ale já nechtěl a tak jsem v sedmi a půl letech utekl a nikdo mě nehledal, mysleli si, že jsem mrtvý. Já jsem si našel chatku kousek odsud, rád bych ti ji ukázal ale pochop, tvoje rodina už se na tebe určitě těší" Vykládal kusům noh a rukou do velké krabice. ,,Měl jsem vztek, ze začátku jsem si ho vybýval na toulavých kočkách nebo psech, vždycky během vánoc jsem si vyhlídl pár zvířat kuchal jsem je, kuchal jsem je jako kapra, jako strejda prosřílel tatínka, jako ten pán ubodal maminku, ale čím jsem byl starší, tím míň mě bavila zvířata a začali mě bavit lidi. Lidi sou zábavnější, ten jejich vyděšený výraz, když si ped ně stoupnu s klackem v ruce a oni už si potom nic nepamatují, když je vyndáváš z pytle. Navíc lidé mají krásnější vnitřnosti, lépe se s nimi zdobí, mají delší střeva a větší mozek, stromeček pak vypadá krásně a když ho potom nějaký turista najde, je hrozná sranda poslouchat jejich výkřiky v přímém přenosu až do domu." Vykládal během toho, jak napichoval vnitřnosti na větve stromu. Když všechny vykuchané orgány napíchal na větve odnesl velkou krabici plnou kusů těla před prah domu kde vyrušil ze spánku nějakého chlápka a těšil se, až jeho dcerka najde ráno krabici s překvapením. Šťastně si pobrukoval koledy a vydal se do chalupy uprostřed. Vzal to svojí tajnou zkratkou a za chvilku tam byl. Lehl si na postel a zapnul televizi. Naskočili tam večerní zprávy, kde zrovna běžela hlavní zpráva dne: Vánoční maniak opět udeřil, tyto svátky má již čtyři oběti, ale nepochybuje se o tom že počet bude stoupat, policie je bezradná. Je to šest let co vánoční maniak začal brutálně vraždit každé vánoce několik obětí, neví se, z jakého důvodu to děl, ale je extrémně nebezpečný, radí s nevycházet z domu osamotě a dávat si velký pozor. Pachatel měří 164 centimetrů, má bíle vlasy a je hodně hubený. Má asi 15 let a hnědé oči a pokaždé, když ho někdo spatří, má na sobě červený kabát a čepici, jako santa klaus, obyvatelům města... najednou se ozvalo klepání a vánoční maniak vypnul televizi. Za dveřmi se ozval ženský hlas a prosil o pomoc, žena říkala že se ztratila a jestli by nemohla zůstat přes noc. Maniak se usmál a v hlavě se zaradoval, už dlouho si chtěl vyzdobit chaloupku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama