AnimeFest 2017

Včera v 6:23 | Ája |  Zážitky
Ráno v 8:02 jsme odjeli. Doma zůstala nejen většina našich příbuzných, ale i vše co mě dělá mnou- černé plastové brýle, africký náhrdelník a mé na krátko ostříhané hnědé vlasy. Byla sobota a my mířili k Brnu, na AnimeFest.
Cesta začala kupodivu dobře, cosplay držel a všichni jsme měli(y) lístky. Ze začátku jsme se trochu zdrželi a na benzince si na nás ukazovali lidi, ale to nevadilo. Popravdě, chvíle, kdy vstoupíme na výstaviště jsem se bála, ale to asi všichni. Pak se mi začaly rolovat legíny, které zaskakovaly za štrample. Zhruba v té chvíli jsme přestali stíhat. Já a Denda jsme hrozně chtěly na Nagat. Stejně jako minule to nevyšlo. Přijeli jsme o dvě hodiny později, protože nikde nebyl kruháč. Kluci už na nás dávno čekali, přesto si však nevšimli naši přítomnosti. Prý mě s parukou a korektorem nepoznali. Ale to asi nikdo.
Když jsme konečně vstoupili dovnitř, začal mi vnitřní hlas radit až uteču. Neskutečně jsem se bála všeho a všech kolem. Málem jsem tam omdlela, přesto jsem však vzala všechnu odvahu a poprosila Prusko o fotku. V angličtině. Byla to, stejně jako její kamarádka Češka. Myslím, že na tohle jen tak nezapomenou :D .


Netrvalo dlouho a holky i kluci utratili všechny peníze. Byla jsem nejbohatší, mé utrácení je úrovni Rakouska. Vyšli jsme tedy ven na čerstvý vzduch. Všichni jsme měli nějaké předsevzetí mé, kromě vyfocení alespoň dvou shipů a vydržení tam bez záchvatu, bylo obejmout freehugera. Něco podobného chtěli všichni ze skupiny, ale nikdo neměl odvahu. Nevím jak, ale najednou se Valča sebrala a prostě objala první osobu s Free Hugs cedulkou. Po ní Danek a pak všichni. Začalo nás to bavit. Po chvíli váhání jsme to zkusili znova. Úplně mě odrovnalo, jak byli všichni milí. A víte, kdo byl nejmilejší? :D Čína, nebo spíš jeho cosplayer. Chvíli jsem byla za borku, protože před tím nikdo neobjal kluka.


Po Číně jsme se odbrali zase dovnitř. Z vedlejších prostorů začala hrát nějaká hudba. Až po chvíli mi došlo, že to byli KISSáci. Můj fangasmus byl hmatatelný. Bohužel, nenašla jsem nic co by mě dostalo dovnitř bez lístků, tak se musím spokojit s tím, že šli po stejné cestě jako já.
Jak jsme tak objímali ostatní, došlo nám, že kolem chodí málo lidí s cedulkou. Hádejte, co mě tedy geniálně napadlo. Ano, přesně tak. Za chvíli jsme chodili s cedulkou taky a lidi toho hojně využívali. Najednou nebylo až tak zvláštní být blízko cizím lidem. Dokonce jsem objala a oslovila i Dračí Sestry :D. Spousta lidí byla překvapená, když objali držitele cedulky a lísat se začali i další. Každopádně to stálo za to. Neskutečně to uteklo a ještě teď lituju, že jediná vzpomínka co mám je tričko. (Náramky na nás nezbyly.)
Je docela depresivní, jak se lidi museli sklánět, abych na ně dosáhli. Jeden z nich dokonce poznamenal ,,To je výška." Byl tam taky jeden, který nás zvedl a otočil na druhou stranu. Samozřejmě, úplně se mi vyhrnula sukně, ale to že na omluvu za to, že vážím hodně odpověděl že vůbec ne mi to vynahradilo. Nevím, čím to je, ale lítalo tam hodně cosplayerů Pruska. Jedno, úplně dokonalé prošlo kolem nás. Rychle jsem se za ním rozběhla, což bylo velmi těžké, když uvážíte co za boty jsem měla. Stálo to za to. Máme fotku s Pruskem, jehož vlajku drží rocker a kterou má na foťáku úplně cizí člověk, co přišel na KISS. Byla to skupina moc milých lidí.
Nakonec jsem odskákala a i přes fakt, že stehna mě od odřenin bolí ještě teď, přes to, že ty legíny byly maximálně vyhrnuté a u brány čekala naštvaná matka jsem byla happy. Odjeli jsme, ale jen proto, abychom se na druhý den vrátili. Tentokrát ne na AF, ale do Aqualandu Moravia.
Cestou z tam jsme potkali pár otaku, na cestu zpátky jsme měli cedulku Free Hugs. Lidi nás fakt objímali, na nádraží. Rodina to nechápavě sledovala, ale nám se to líbilo. Myslím, ze nás někteří lidé i poznali. Minimálně dva určitě, soudě podle věty, kterou pronesli při pohledu na mě.- ,,Ta malá roztomilá v cosplayi, jak jsme za ní běželi s tou cedulkou." V te chvíli náš bratranec a jeho přítelkyně vybuchli smíchy. Já měla chuť vraždit.
Příští rok to musíme zopakovat :DD .

Dračí sestry






Předsvzetí o shipech

EreRi


Klance

Victuuri


Otayuri


Banlock
(Objala jsem Sherlooocka)

A samozřejmě ještě my
Já- Finsko aka ten modrý pionýr
Valča- Ta v černém
Denda- Nenechala se




 

HetaOni I.

Sobota v 5:17 | Ája |  Ostatní
Znáte ten pocit, když jakožto Japonsko vstoupte do pokoje Itálie a ze skříně na vás vyskočí Německo?
Aneb jak mi hra s grafikou lvl Pokemon udělala větší šok, než všechny horory dohromady :D . Chvilku jsem myslela, že je to infarkt, nakonec se ukázalo, že šlo jen o neškodný záchvat GerIty.

Konečně

Pátek v 7:16 | Denda |  Ostatní
Už zítra , já se nemůžu dočkat (*o*). Jestli uvidíte mafiánskou lolita vdovu(Valču), Kanekiho, Finsko(Áju), Hermionu(mě) a jakési vysoké hubené zrzavé individuum, tak to jsem mi :D
 


Who Do You Walk By?

Středa v 6:21 | Ája |  Překlady
Jsem jedním z těch lidí, kteří vždy přemýšlejí nad nejhoršími scénaři, ať už se jedná o restauraci, nebo o kino. Víš, jako muž který by přišel s pistolí, nebo by se objevil člověk a unesl mě. Jo, jo, jsem divný, ale vím o tom.
Kolikrát jsi šel vedle někoho a navázal si s ním oční kontakt, ale mile a flirtovně, spíš tajemně a znepokojivě? Díval se na tebe, jako by tě už někdy viděl. Nebo na tebe zíral moc dlouho. Myslím, co když byl ten člověk sériový vrah? Nejspíš kráčíte vedle psychopata alespoň jednou denně.
Co kdyby jste měli pocit, že jste sledováni? Člověkem, který celou dobu hledat toho pravého. Jednou osobou, která chce mít váš osud ve svých rukou. Nekontrolovatelnou touhu zabít. Jen o tom přemýšlejte. A co když místo toho, kdo tě chce, chodíš vedle někoho, kdo už někoho má. Nějaká malá holčička pláče sama v suterénu, dělá si starosti, kdy se vrátí ten špatný člověk, kolem kterého jsi právě prošel. Ten, který vypadá trochu moc klidně a šťastně. Možná, jen možná, byste mohli znát někoho, nebo být nejleší přátele s někým, kdo je psychopat.
Tvrdíš, že o nich víš všechno, ale opravdu? Nejsi s nimi pořád. Někdy musíte zavřít oči. To je jeden z důvodů, proč se nemůžu zabývat spaním. Většina si jich myslí ,,Oh, budou po mě kreslit!" ale já si myslím, že mě nahrávají. Sledují mě, když se ve spánku hýbám. Nemůžu být jediný. Každopádně, je pravděpodobné, že znáte nějaké šíleného, nebo dokonale rozumného člověka, s vražednými sklony.
Nebo jste mohli vidět, nebo něco přečíst od člověka, který by vás mohl sledovat právě teď.

Život je těžký...

15. května 2017 v 19:49 | Denda
Život je těžký, ale budu to muset nějak přežít :( . Došli mi bonbóny...

Kapela

12. května 2017 v 20:27 | Denda |  Ostatní
Taky jste koukali na nějaký film a chtěli jste být úplně jako hlavní postava? A taky jste si proto napatlali na obličej třpytky? A taky jste chtěli zakládat kapelu? A taky jste zjistlili, že na baskytaru nebo bubny budete mít za milion let? A taky to byl film, který vás uvrhl do hluboké deprese? A taky to byl film, kdy spal každý s každým, ale když se Artur a Kurt vyspali, měli jste chuť někoho zabít? A taky jste se zamilovali do hlavních aktérů? A taky vám stál v cestě ten nepodstatný fakt, že ty postavy neexistují?... :D

Wilde

10. května 2017 v 16:41 | Ája |  Škola
Přestávka. Normální dět trápí prvňáky, mučí učitele a spolužáky, nebo se prostě baví s přáteli. Pak jsem já, která sem tam něco prohodím ke kámoškám, ale jinak si čmárám random věci všude, kde je místo. Pak se stane, že píšu Oscar Wilde, celou dobu si říkám ,,Je to Wilde, ne vidle, je to Wilde, ..." . Hádejte co mi nyní zdobí sešit? Oscar Vidle, což by ještě bylo v pořádku, ale já to potom přepíšu na blog no, a jelikož jsme s holkami sledovaly Velvet Goldmine, musím ke všemu opravovat Curta Wilda.

AnimeFest

6. května 2017 v 18:21 | Denda |  Ostatní
Ten pocit, když se na AnimeFest tolik těšíte, že už přes tři hodiny pročítáte reportáže z loňských ročníků :D...

Jůů (*o*)

4. května 2017 v 1:11 | Denda |  Ostatní
Ten pocit, když vám někdo řekne, že by chtěl být jako vy :D

Rukavice

3. května 2017 v 7:20 | Denda |  Ostatní
Ten pocit, když mamce ppomáháte sbírat kopřivu a na chvlku si sundáte rukavici a ona řekne ,,Ať ti neuletí" vy jako obvyhle odpovíte, ať se nebojí a najednou zjistte, že rukavice je za potokem a ne ve vaší ruce :D

Kam dál